úterý 26. ledna 2010

Věru je nenávidím

Jest to nenávist dekadentní, hluboká, promyšlená, procítěná a žárlivá, věru slastná však. A kdo si vůbec slasti užívá, nežli já? A to není jediný plod dneška. Hlavním, největším, nejvoňavějším (pro přednes zvolte prasácký pečlivý hlas starého úchyla) je myšlenka o tom, že láska, a ano, pohlavní láska, náleží idealismu, potažmo romantismu, nikoliv materialismu a to povýtce ne materialismu pozitivnímu. Neboť je povahy sebedestruktivní, což zajisté není rozumné a není to ani dobré pro vlastní zachování, pro vlastní blaho, jedná se vskutku o dosahování ideí.

Žádné komentáře:

Okomentovat