Vzpomínka na zlo

Naše šikovnost je tak veliká, že vzpomínané zlo se náhle stane zcela přítomným. Odmítajíce všeho radostného, jsme o velmi ubohém krajíci.

Ale naděje modlitby je vždy krásná.

Láska

jsi nevinná - věříš v iluze
proto odmítáš
nevíš však, že tě miluji
a všechno chtěl bych ti dát

nebo bych u tebe stál lhostejně, 
nepřátelsky?
zklamal bych lásku, o níž povídám?

proud slz by se vylil
z nádoby nad postelí
a v lese po cestě

vytrpět pro tebe nejhorší smutek bych si přál, ale ne ze zklamané touhy,
ale z lásky, navzdory Freudovi, smutek ze šťastné lásky
lásky k lidem a porozumění a tvé kráse

miluji tě

Pro mou fantazii, pro vaše pohoršení

Už sem nic psát nebudu, nemá to zpětnou vazbu a já jsem debil

Bože

vrať mě na správnou, světlou stezku! Hihihi! Nejsem ani šílený, ani rozumný, ani ryba, ani rak. Můj život je strašně chudý, neboť kromě lásky, dosud nevyslyšené, v něm nic není. I když třeba je to jen nedostatek sebedůvěry, co mě vede k takovým závěrům. Neměl bych tak podléhat nudě a víc pracovat, třeba mě v budoucnu štěstí potká, co na tom, že jiné, než teď miluji, z tohoto milování musím lehce vyváznout, abych plnil vyšší závazky, vyšší, než milování, a to totiž ty nejobecněji mravné a úctu k rodičům, úctu k práci, úspěšnosti, pyjům v útrobách, ze kterých jsme všichni vzešli. Úctu ke štěstí. Slova, která používám, nesou mou myšlenku nepříliš, ale je to vlastně základní lidská myšlenka: jest-li-jest něco špatného na tom, když je člověk po různých stránkách zlý, když neobstojí v různých úkolech, když je nějak nectný, nečestný, nešťastný, neúspěšný, neupřímný, neopravdový.

Zítra

hrneček a pozvání na sobotu.

Přijel jsem z hor

Zítra jdu opět do školy. V Itálii jsem lyžoval, hrál na kytaru a četl a psal.

Improvizovaná píseň s G akordem:

Buď - anebo

Smrt

Otázka rozřešena, žiji lehký život, nikoliv těžký, jakkoliv to zní fádně, zvolil jsem protilogickou rozkoš a s ní zlo a hloupost.

http://bandzone.cz/ludmil

Praha Dox

Nové centrum moderního umění, Holešovice, nebo, Náměstí Jířího Ortena, bílá budova, velká, samootvírací dveře, Petra v druhém poschodí s Magdou, loď plná pohlednic většinou od moře, kafe obyčejné, drahý antikvariát, střeva v pořádku, strach z okradení, strach chodit sám, kouření, pocit bezduchosti ostatních lidí, smýšlení o jejich duších. Dnes se konečně někomu podařilo vzbudit ve mě strach, strach, jsem bezmocný, budu si číst Dostojevského, Zápisky z mrtvého domu, nic nového pod sluncem, tak budu asi do zdi se dívat, hledaje nějakou novou rozkoš, co je nové, to není, tohle ne.

Věru je nenávidím

Jest to nenávist dekadentní, hluboká, promyšlená, procítěná a žárlivá, věru slastná však. A kdo si vůbec slasti užívá, nežli já? A to není jediný plod dneška. Hlavním, největším, nejvoňavějším (pro přednes zvolte prasácký pečlivý hlas starého úchyla) je myšlenka o tom, že láska, a ano, pohlavní láska, náleží idealismu, potažmo romantismu, nikoliv materialismu a to povýtce ne materialismu pozitivnímu. Neboť je povahy sebedestruktivní, což zajisté není rozumné a není to ani dobré pro vlastní zachování, pro vlastní blaho, jedná se vskutku o dosahování ideí.

Zvyšuji požitek všech tím,

že sám jsem nechutný. Pak je pro ně všechno ostatní krásné.

Album je venku

you've gotta get an album out

you owe to the people,

we're so happy we can hardly count

(Have a cigar)

Po dlouhé práci, snaze, úsilí, po tom všem, je filozofické album hotovo, vhodno ke snění, přemýšlení v noci a venku, do mp3 přehrávačů, mobilů. Zejména lepitlapce jej vřele doporučuji, ale také ostatním svým přátelům a undergroundovým umělcům, anebo těm, kdo mají rádi outsiderství a nicotu.

...

http://www.edisk.cz/stahni/64020/Hudba_k_filozofovani.zip_29.21MB.html

A taky na last.fm:

Ludmil's psychedelic dinner

Nesnídám. Akustická kytara "Hohner". Audacity 1.2.6. Neznámé zvukově-hudebně-vyprávěcí umění.

http://www.edisk.cz/stahni/61296/carolina_cista.mp3_5.42MB.html

http://www.edisk.cz/stahni/30756/fitter_happier.mp3_2.83MB.html