Dnes jí na obědě spadla bunda z věšáku, někdo, kdo neopatrně kolem prošel, ji shodil. My jsme seděli hned u ní, u té bundy. Ona seděla na druhém konci, snad to ani, že jí ta bunda spadla, neviděla, teď ale ta bunda ležela na zemi a já jsem musel, musel jsem ji zdvihnout. Našel jsem nejdřív očima poutko, pak jsem vyskočil, vzal bundu, pověsil poutkem na kolík věšáku a zase jsem si sedl, snad to ani neviděla, že jsem ji tu bundu zdvihl.
Zimní akademie. Ona tančí břišní tance, já hraju strašlivou scénku s Tomášem Hřívou, nuže těším se, jak to zítra dopadne, co uvidím, jak zmizím, co se stane, co se nestane, nic se nestane.
Žádné komentáře:
Okomentovat