Pro ni

ó oslovená
jdi po chodbě, mám rád tvé nohy
tvoje oko smějící se
je stejného druhu, jako mé oko šílející
je stejně kulaté

zdvihni ruce
pokládajíc je na mramorovou sochu
v níž bije kamenné srdce
venku svítí slunce, obloha má barvu
světlemodrou

ó oslovená, běž, plácl jsem tě do zad
takovou herdu?
něco mezi heknutím a vyprsknutím
smíchy
něco takového to bylo

ó oslovená
neoslovena
oslavena
mírně
srdce mé
bije v hrudi kamenné