No, je sice pravda, že se můžeme částečně ovládat, ale neplatí to úplně bezvýhradně. I tak ale neseme odpovědnost za své chyby. Myslím, že se tomu říká karma - naše skutky; souhrn našich chyb a našich zásluh, to, co jsme pokazili, a to, co jsme dělali správně.
Nu, ale aby tento blog nebyl naplněn pouze reakcemi na blogy jiné, zkusím i popsat něco ze svého dnešního dne. No, vstal jsem ráno. Četl jsem si Kafku. Pak jsem dělal nevím co. Obědval jsem, cvičil jsem na kytaru. Napsal jsem úkol na angličtinu a nepovedlo se mi to. Šel jsem se na necelou hodinu projít k dálničnímu mostu u Tlustice, bolela mě hlava a pršelo. Vrátil jsem se a přečetl si první část sbírky V úterý bude válka Jáchyma Topola. Pak jsem šel k babičče, aby nám namlela maso, protože zítra budou lasagne. A k večeři jsem měl kousky dvou klobás s dijonskou hořčicí a rozmrazenými rohlíky, nechutnalo mi to. Nu, a teď jsem tady a píšu tenhle zápisek a rád bych napsal nějakou strašně dobrou báseň, jako vždycky. Ale nikdy se mi to nepovede.
A ještě něco, včera jsem psal jedné holce, na icq tedy, které už jsem dlouho nepsal. Ale není na tom pranic významného.
Mluvil jsem o karmě, tak vám ještě pustím Karma Police. Nevím sice, jakou úlohu má hinduisticko/buddhistická karma v této písni, ale nějakou úlohu jistě mít bude a hlavní je, že je ta písnička smutná a hodí se do této jarní, podešťové noci. Aspoň trochu, doufám.
Žádné komentáře:
Okomentovat