čtvrtek 27. srpna 2009

Destrukce individua jako výraz protestu proti současnému směřování lidstva

V rodině paní Potocké se narodil zmetek. Jakmile vykoukl z lůna, ještě slizký a horký; nahlédl přes okraj křečí a bolestí zrudlé dělohy, spatřil matku a hned se po ní sápal, tahal její prs a snažil se ji svýma malýma slabýma rukama škrtit, zděšení lékaři k němu přiskočili, ustřihli mu pupeční šnůru - a v tu chvíli jako by mu v očích cosi blýsklo, něco zlověstného, jako by odstřižení od matky znamenalo svobodu, kterou v budoucnu bude muset dobýt - neboť už v té chvíli jeho malý, leč výkonný mozek konstruoval jeho strašlivý příběh a hrůznou situaci a kruh, který bude muset překonat, pouta, která bude muset rozbít a matku, kterou bude muset zabít.

Toto indiviuum, tento zmetek natolik nenáviděl veškerou existenci, celé zrození...! U něj nebylo počátečního stavu opojení a spánku a poté zklamání, rozpadu iluzí, náhlé bolesti a pozdějšího rozhodnutí...nikoliv. Už od první vteřiny své existence - svého zrodu - nenáviděl vše. Jakmile mu bylo sedm let a měl již dostatečnou sílu, zabil svou matku v noci ve spaní sekyrou; otce otrávil, když spal na břehu potoka a pak ho svrhl ze svahu dolů do vody.

V dvaceti letech, kdy se pohyboval společností značně zohyzdněn, neboť si vlastníma rukama strhal kůži z těla, takže byla vidět celá jeho krvavá muskulatura, leckde i tepající orgány či vyčnívající kosti, všichni před ním hrůzou uskakovali, a on se plížil pod temnými podloubími a v parcích a zjevoval se mileneckým dvojicím - a rozervaná srdce básníků a básnířek to většinou neunesla a tito lidé velmi rychle hynuli - zbledli, přestali přijímat potravu a brzy je rodina musela pohřbít.

V necelých pětadvaceti, když po dlouhém přemítání zjistil, že nemá smysl usilovat o cíl, který dosud považoval za velký - totiž totální vyhlazení všeho živého, který by zakončil svou vlastní sebevraždou - dospěl k myšlence vlastní sebevraždy - výhradně své. Všemu žijícímu bude teď trestem právě jeho život - trest nejvyšší. A tak stejně surově, jako zabil svou matku, vykoukl nyní ze svého zadku, zahlédl sebe - a rozsápal se, prořízl si ostřím sekyry mozek ve dvě poloviny. Po sto letech zanikla celá lidská společnost.

Žádné komentáře:

Okomentovat